Fakta a mýty

Infratopení je mnohdy vychvalováno jako kosmická technologie s přehnanou účinností, nebo naopak jako nebezpečný zdroj elektromagnetického záření, jako zdroj elektrosmogu a nebo mikrovlnkou pro lidi, fyzika je však jen jedna a její zákony jsou nezvratitelné, a proto platí, že:

Kosmická technologie - je pravdou, že nejznámnějším a největším zdrojem infračerveného záření je slunce  jež vyzařuje elektormagnetické záření, které se mění při dopadu na pevné nebo kapalné látky v teplo, což potvrzuje i teplota vesmírného prostoru, kde je teplota 3 K, tj. –270,15 °C, přes který toto záření prostupuje, ale neohřívá ho.... Kosmická technologie to však není, je to fyzikální jev, který poprve popsal před více než 200 lety britský astronom Frederic Herschel.

Elektromagnetické záření je škodlivé - slunce vyzařuje infračervené záření, světelné záření, tedy světlo i ultafialové záření, vše jsou to složky elektromagnetického záření o různých vlnových délkách. Jedná se tedy o přirozené šíření tepla, světla i UV záření. Teplota topných těles, stejně jako intenzita domovních svítidel má nižší hodnoty, aby byla pro lidský organismus dlouhodobě přijatelná a složka UV záření, která způsobuje změny barvy a stárnutí nejen lidské kůže, ale taky většiny materiálů na této planetě je zde zcela vyloučena.

Elektrosmog - vnitřní uspořádání elektrických součástí i samotný uzemněný kovový kryt zabraňují nejen šíření elektrosmogu, ale zabraňují vytvoření jeho vzniku už v samotném elektrospotřebiči. Tuto problematiku bereme vážně, umíme ji řešit a proto nemusíme klamat zákazníky a vliv elektrosmogu bagatelizovat. Což je naší velkou výhodou oproti velké části konkurence.

Infračervené záření je stejné jako mikrovlné záření - mikrovlné záření se pro ohřev lidí může využívat jen ve zdravotnictví pod dohledem lékařů, jiné použití pro ohřev lidí a objektů je zakázáno. Obě dvě záření mají rozdílnou vlnovou délku, zatím co infračervené záření se mění na povrchu pevných a kapalných látek v teplo, mikrovlny se mění v teplo jen na povrchu některých látek jako je třeba voda a proto mohou pronikat přes pevné látky, které neohřejí do nitra, kde se mění v teplo....

Teplo se vždy šíří ke stropu - tímto argumentují odpůrci stropního infračerveného záření a ještě si dají ruku pod infrazářič a tvrdí, že to i cítí na ruce, bohužel jen ze strany, infrapanelu, kdyby tam bylo teplo, tedy teplý vzduch, bylo by jim horko na ruku i ze strany od země. Tento mýtus vzniknul tak, že lidi nerozlišují tři základní fyzikální šíření tepla infračerveným paprskem, vedením a prouděním plynu (vzduch-konvekce). Teplý vzduch, například od vodních nebo elektrických konvektorů opravdu stoupá ke stropu, jelikož se nahřátím roztahuje, čímž se jeho objemová hmotnost snižuje a je vytlačován chladnějším vzduchem ke stropu. Infračervený paprsek se šíří kolmo od zdroje, avšak povrch zdroje, i když jej vidíme pouhým okem hladce, má porézní a nerovný povrch a tak si toto záření můžeme představit podobně jako při svícení světlem z ruční baterky (kužel bez ostrého ohraničení).

Panely na stropě způsobují plešatění -  toto tvrzení nebylo nikdy vědecky podloženo, avšak je prokázáno, že dlouhodobý pobyt pod panelem, který je zavěšen pod minimální doporučenou výšku od výrobce může způsobit nevolnost a bolení hlavy, proto se u nízkých stropů musí panely instalovat jen tam, kde se neočekává, že by se člověk pod panelem zdržoval delší dobu.

Sálavý panely = infračervený panel

Dotaz
Jméno a příjmení
Email
Telefon
Zpráva